Čálli lohká iežas girjjis dahje teavstta. Čálli sáhttá ovdanbuktit iežas lohkama oanehaččat. Jus čálli bovdejuvvo muitalit girjji birra dahje iežas čállima birra, de geavahuvvo čálligalledeami / guhkes lohkama máksomearri. Jus čálli lea áidna oassálasti ja sus lea váldoovddasvástádus lágideami sisdoalus, de geavahuvvo čálligalledeami / guhkes lohkama máksomearri.

Čálli muitala iežas girjji dahjegirjjiid birra dahje mii movttiidahttá čállima. Čálligalledeamis lea dávjá nuahte lea ovdanbuktin ja lohkan lotnolassii. Lágideapmi sáhttá maid leat guhkeslohkan. Čálli lohká iežas girjjis dahje teavstta. Muhtin čállit vástidit maidguldaleddjiid gažaldagaid.

Čálli doallá hearvasága muhtin fáttá dahje ášši birra. Hearvasáhka lea bures ráhkkanahtton, das lea njálmmálaš giella, ii ge dárbbašuvvo čállojuvvon mánus. Jus lágideapmi gáibida dárkilis ja varas mánusa, de galgá geavahit máksomeari mii gullá logaldallamii mii lea čállojuvvon dihto lágideapmái.

Logaldallan lea erenoamážit čállon lágideami várás. Bures čállojuvvon mánus lea vuođđun ovdanbuktimii. Jus mánus galgá almmuhuvvot čállojuvvon hámis de galgá dasa máksot lasáhus. Dán máksomeari sáhttá maid geavahit bálkáhit sártniid, riepmosártniid ja sullasaččaid mat leat erenoamážit diŋgojuvvon.

Čálli ovdanbuktá logaldallama man ovdal lea ovdanbuktán. Jus čálli ferte čállit ollu ođđa áššiid dahje rievdadit geahččansaji, de galgá geavahit máksomeari mii gullá logaldallamii mii lea čállojuvvon dihto lágideapmái.

Okta dahje máŋga čálli bovdejuvvojit ságastit girjji, čállima dahje muhtin fáttá birra girjjálašvuođas. Ságastallanjođiheaddji jearrá jearaldagaid ja stivre áiggi. Ságastallamis sáhttet maid leat lohkanbottožat. Jus guokte čálli leaba bivdojuvvon ieža jođihit ságastallama ja galgaba addit goappašiidda seamma ollu fokusa, de galgaba goappašagat bálkáhuvvot ságastallanjođiheaddjin.

Ságastallanjođiheaddji deaivvada ovttain dahje máŋggain čálliin ságastit sin girjjiid, čállima dahje muhtin fáttá birra girjjálašvuođas. Ságastallamis sáhttet maid leat lohkanbottožat. Ságastallanjođiheaddjis lea ovddasvástádus ráhkkanahttit jearaldagaid ja stivret áiggi. Lea sávahahtti ahte ságastallanjođiheaddji váldá oktavuođa oassálastiiguin ovdal lágideami muitalit mo pláne čađahit ságastallama ja vástidit jus oassálastis leat jearaldagat.

Jus guokte čálli leaba bivdojuvvon ieža jođihit ságastallama ja galgaba addit goappašiidda seamma ollu fokusa, de galgaba goappašagat bálkáhuvvot ságastallanjođiheaddjin. Jus oassálastin gáibida dárkilis ráhkkaneami, ovdamearkka dihte ahte ságastallanjođiheaddji ferte lohkat máŋga girjji guđege oassálastis, de galgá geavahit máksomeari mii guoská girjjálaš ságastallamii čiekŋudemiin.

Ságastallanjođiheaddji deaivvada ovttain dahje máŋggain čálliin ságastit sin girjjiid, čállima dahje muhtin fáttá birra girjjálašvuođas. Ságastallamis sáhttet maid leat lohkanbottožat. Ságastallanjođiheaddjis lea ovddasvástádus ráhkkanahttit jearaldagaid ja stivret áiggi. Máksomearri geavahuvvo jus gáibiduvvo dárkilis ráhkkaneapmi, ovdamearkka dihte ahte ságastallanjođiheaddji ferte lohkat máŋga girjji guđege oassálastis dahje čiekŋudit dihto fáddái dahje vuđolaččat muhtin čálli čállimii.

Golbma dahje eanet oasseváldi deaivvadit digaštallat fáttá dahje ášši birra mii ovddalgihtii lea mearriduvvon. Oasseváldit ákkastallet muhtin geahččanguovllus dahje man nu oaivila. Oanehis sáhkavuorut sáhttet leat oassin digaštallamis. Lea jođiheaddji gii stivre digaštallama. Jus oassálastin gáibida dárkilis ráhkkaneami, ovdamearkka dihte guhkit sáhkavuoruid dahje ollu research, de galgá dát leat čielggaduvvon ovddalgihtii ja bálkáhuvvot buoret.

Paneladigaštallama jođiheaddji stivre digaštallama mii lea gaskal golbma dahje eanet oasseváldi. Digaštallamis digaštallojuvvojit máŋga beali áššáigullevaš fáttás dahje áššis. Jus oassálastin gáibida dárkilis ráhkkaneami, ovdamearkka ollu research dahje guhkes introdukšuvnna, de galgá dát leat čielggaduvvon ovddalgihtii ja bálkáhuvvot buoret.

Introduserejeaddji álggaha ja sávvá buresboahtima lágideapmái. Oasseváldit ovdanbuktet iežaset oanehaččat namain ja girjji tihtteliin mas galget lohkat. Ii vurdojuvvo ahte introduserejeaddji lohká čálliid girjjiid ja teavsttaid ovddalgihtii.

Láidesteaddji sávvá dávjá buresboahtima lágideapmái, gaskkusta praktihkalaš dieđuid, čatná prográmmaosiid  oktii ja introdusere oassálastiid oanehis sáhkavuoruiguin, áinnas iežas sániiguin. Jus barggaheaddji háliida ahte láidesteaddji lohká girjjiid maid oassálastit leat čállán dahje galgá ságastallat oassálastiiguin, de galgá dán čielggadit bovdehusas ja geavahit máksomeari mii gullá girjjálaš ságastallamii dahje prográmmajođiheaddjái.

Dát rolla gáibida ollu ráhkkaneami,ovdamearkka dihte gulahallat barggaheddjiin, čállit introdukšuvnnaid, oaidnitmo áššit heivejit oktii ja čatnat prográmmaosiid stuorát oppalašvuohtan.

Jus čállinkursa bistá guhkit go 2 diimmu seamma joavkkuin seamma beaivi, de lasiha dasa máksomeari mii guoská liigediibmui. Jus čállinkursa joatká muhtin eará beaivvi dahje ahte čálli deaivvada nuppiin joavkkuin seamma beaivvi, de geavaha máksomeari mii guoská čállinkursii 2 diimmu dahje oanehat oktii vel.

Guoská juohke liige diibmui seamma joavkkuin seamma beaivvi.

Norsk Forfattersentrum sáhttá sáddet rehkega teavsttaid honorára ovddas maid, nu mo girjeárvvoštallamiid, kronihkaid, artihkkaliid, teavsttaid aviissaide, bláđiide ja áigečállagiidda. Honorára ferte čielggaduvvot gaskal barggaheaddji ja čálli juohke sierra áššis. Organisašuvnnain Norsk journalistlag, Norsk kritikerlag ja Dramatikerforbundet leat bagadeaddji máksomearit maid sáhttá leat buorre geahčadit.

Vuoigŋaduodjelága (Lov om opphavsrett til åndsverk mv.) gávnnat dáppe: Liŋka

Vuoigatvuođaoamasteaddji galgá álo leat dohkkehan teavstta ovdal dat geavahuvvo. Go earát go čálli lohket muhtin teavstta, de galgá čállái máksojuvvot dan ovddas. Jus geavahuvvo ollu teaksta dahje dat rievdaduvvo ja váldo oassin stuorát buvttadeapmái dahje čájálmassii, de dat galgá čielggaduvvot erenoamážit ja bálkáhuvvot eanet. Čálliidsearvvit ja -organisašuvnnat leat proseassas earret eará Bibliotekforeningen:iin buriid oppalaš ortnegiid ektui mat gusket vuoigŋaduodjái ja máksimiidda, dat galget dagahit ahte girjjálašvuođagaskkusteapmi lassána girjerádjosiin.

Vuoigatvuođaoamasteaddji galgá álo leat dohkkehan illustrašuvnnaid ovdal dat geavahuvvojit. Go earát go illustrerejeaddji lea gaskkusteaddjin, de galgá illustrerejeaddjái máksojuvvot dan ovddas. Jus geavahuvvojit ollu illustrašuvnnat dahje dat rievdaduvvojit ja váldojuvvojit oassin stuorát buvttadeapmái dahje čájálmassii, de dat galgá čielggaduvvot erenoamážit ja bálkáhuvvot eanet.

Sáhttá bálkáhit čálliid konsuleantan giehtačállosiidda. Konsuleanta addá máhcahaga olles čállosii dahje osiid čállosis mainna čálli lea bargamin. Norsk Forfattersentrum sáhttá veahkehit giehtačállosa čálli gávdnat rivttes giehtačáluskonsuleantta.

Konsuleantacealkámuš lea dábálaččat 1–3 siiddu. Konsuleantacealkámušas lea máhcahat oppalaš dásis, mas sáhttet leat oanehis analysat áššiin nu go:

• sisdoallu ja fáddá

• huksen ja muitalanteknihkalaš vuogit

• gielalaš gaskaoamit

• mii lea miellagiddevaš dahje mainna meinnestuvvá giehtačállosis

• kvaliteahta dan ektui ahte lágádus galgá almmuhit dan

• dehálaš buoridanvejolašvuođat

Leat erohusat das maid giehtačáluskonsuleanttat vuoruhit cealkámušain. Muhtin konsuleanttat válljejit čállit kommentáraid njuolga giehtačállosii, muhto dat ii vurdojuvvo. Jus lea ášši maid giehtačállosa čálli háliida ahte konsuleanta erenoamážit geahčada, de lea vuogas dan ovddalgihtii čilget. Giehtačállosis galgá leat bustávvasturrodat 12, duppal linjágaska ja 2,5 siidoravda.

Jus giehtačáluskonsuleanta máhcaha njálmmálaččat dahje digaštallá giehtačállosa čoahkkimis, de dat galgá bálkáhuvvot konsuleantacealkámuša lassin.

Lassimáksu geavahuvvo go čállái lea fállojuvvon bargu gosa ádjána guhkit go njeallje diimmu mátkkoštit guđe ge guvlui (jođáneamos mátkkoštanvugiin). Lassimáksu ferte čielggaduvvot gaskal barggaheaddji ja čálli go šiehtadus dahkko.

Barggaheaddji sáhttá bálkáhit čálliid geat mátkkoštit birasseasti vugiiguin.